Poetry
by Ei

Neřvi mi do očí,
Zvýšené obočí,
Oni se osočí,
Že bráním se pěstmi,
Víš,
Že se nebiju,
Ale fackou ti klidně
Protáhnu ksicht
Z obou hledí,
Až mě z toho
Dlaně svědí.
...
Koukám do zrcadla.

soucit jako otrávená past,
hluboká, temná, zahnisaná, potřísněná slzami.
rozkročené nohy, vhledy růžolících orgánů,
hrudky rudé kůže za nehty,
hmota tvého krku,
kterou objímám pevně,
noční křik v útrobách černé hrudi,
svíjející se hadi v krku,
proražená lebka tupým nástrojem,
vzdávající se měkké tělo.