Nůž rozřízl plátno křížem krážem.
Pak se zalesknul, když své ostří nahnul na stranu, aby zvětřil kůži.
Dodatek 1. /Ve filmech se lidi teatrálně řežou do prstu či nitra dlaně, aby obětovali pár stékanců cenné krve. Mají při tom ztuhlej ksicht, majestátní výraz odhodlané odvahy.
Nevědí, že ony zneuctěné body jsou jedny z nebolestivějších míst na lidském...
Ventilátor po orbitě vrtí hlavou, šum z jeho útrob tiše doplňuje prostor.
Sedím v ateliéru u stolu, koukám na obrazy opřené o další obrazy, opírající se o další obrazy, tlačící svou váhou další obrazy.
Nechala jsem se dnes sluncem spálit.
Patří to k létu. Ta žhnoucí ramena, rudá hruď a bílé stopy plavek. Ten sykot, když si...
Půl sedmé. Sedím na balkóně na dřevěné židli, vychází slunce. Všichni spí - v domě, v okolí, v zemi. Žluté kolo jemně žhne. Pojí se s mlžným okrajem moře. Voda třísní trávník v pravidelných obloučcích. Mám u sebe papírovej blok a taky trochu blok v hlavě. Dusno mě začíná objímat. Holá kůže. Červený lak se odlupuje. Oči přivykající kyslíku. Plavky...
Stojíme u hrobu, stmívá se, parafinový pach svíčky dýmá k nozdrám. Kromě našich živých těl je tady i hromada duchů. Jsou dušičky. Lidé vyzdobují kamenné uložiště pro kosti a prach sepjatými věnci. Umělá hmota, svázaná do okrasných květů, smrdí stejně jako svíčky v rudé rouře nebo rozhoupané kadidlo opuštěného kostela. Ve tvářích dospělých je...
Dnes je nádherně smutný den, všechno je tak nějak na piču.
Bolest v temných mracích, když zafouká vítr, řízne do tváře a semkne krk.
Namalovala jsem dva obrazy. Líbí se mi.
Trvalo mi asi půl hodiny udělat první tah, když jsem si dřepla na barvami pokropené lino.
Před sebou široké plátno. Malá skica na papíře.